Anakonda v břiše

23. května 2014 v 8:34
Píšu ze školy v hodině IVT a upřímně doufám, že mi nikdo nekouká přes rameno.
Včera jsem psala o svých mentálních rýmičkách, aniž bych nějak objasnila o co se vůbec jedná. Pochybuju, že tohle někdo čte, ale stejně to vysvětlím podrobněji, třeba až se jednou budu chtít nostalgicky vrátit do svých mladých let a zasmát se svým tehdejším problémům.
Nebudu vás ani sebe obtěžovat lékařskými pojmy a encyklopedickými výžblebty, od toho máme wikipedii. Takže zjednodušeně.
Když máte úzkostnou rýmičku, je to jako by vám někdo obmotal anakondu okolo vnitřností. Chcete se nadechnout, ale ona vás škrtí zevnitř. A nikdy nevíte, kdy zaútočí. Můžete být zrovna v autobuse, ve škole, v práci, v obchodě nebo doma u počítače - ráno, odpolodne, klidně i o půlnoci.
Jsou určité věci, které anakonda nemá ráda - to se liší had od hada. Moje anakonda například nesnáší, když někdo plive jed po ostatních lidech, obzvlášť pokud je zná. Nebo pokud na ní někdo nakládá příliš zodpovědnosti. A taky jí děsí cizí prostředí.
Když se s něčím z toho anakonda setká, škrtí nejsilněji. To pak brečím a lapám po dechu.
Občas se ale stáhne jen tak, bez vnější příčiny, asi aby se ujistila, že o ní pořád vím. A já vím.

Úzkost je anakonda v bříše.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama